Jdi na obsah Jdi na menu
 


Když ještě tramvaje jezdily až do hor

12. 2. 2007
  • Datum: 10.2.2007
  • Autor: ADAM PLUHAŘ
  • Zdroj: Mladá fronta DNES
  • Rubrika: Kraj Liberecký
  • Strana: 03

Před 107 lety začaly jezdit tramvaje z Rychnova do Jablonce na Nisou. Později stavitelé protáhli trať až do Janova nad Nisou, takže vedla do Jizerských hor. Měla nejstrmější stoupání v rámci monarchie a v čekárně se dal koupit lístek až do Paříže.
Jablonec na Nisou - Představa tramvaje klouzající po náročných stoupáních z Rychnova u Jablonce až do jizerskohorského Janova dnes působí neuvěřitelně. Přitom až do poloviny 60. let minulého století to byla skutečnost. Cestující tramvaje vozily mezi Rychnovem a Jabloncem 65 let, sedmého února trať z Jablonce do Rychnova slavila 107 let od svého zbudování.
Podstatně mladší koleje začaly mezi Jabloncem a Libercem pokládat stavebníci až v roce 1948 a provoz tu začal teprve v roce 1955.
Věhlas Jabloneckých elektrických drah sahal i za hranice monarchie, a za dobu své existence si dokázaly vydobýt obdiv.
Na počátku dvacátých let minulého století se staly členem Mezinárodního svazu veřejných dopravců se sídlem v Bruselu.
„V letech 1928 až 1938 byly dokonce hodnoceny jako nejlépe spravovaný a dokonale technicky vybavený dopravní podnik v Evropě,“ připomíná v únorovémvydání Jabloneckého měsíčníku Jindřich Berounský, jablonecký radní a „kolejový“ nadšenec.
Dnes už trať dokládají jen historické fotografie a několik málo hmotných upomínek. Jsou to kovové označníky kilometrů na domech podél bývalé trati, budovy překladiště u pivovaru ve Vrkoslavicích, torzo překladiště v Janově nebo památníček v podobě kolejí v Lidické ulici. Jablonec měl smůlu, že jej v počátku neprotla první železniční trať v kraji, která od roku 1858 spojovala Pardubice a Liberec. Vedla ale do Rychnova, který se měl stát výchozím bodem budoucí elektrické dráhy. Jako první přišel s myšlenkou založit v Jablonci elektrickou dráhu jablonecký továrník Gustav Hoffman v roce 1894.
Chtěl vybudovat moderní dopravní systém, který by spojil Jablonec s hlavní železniční sítí. O čtyři roky později obdržel Jablonec koncesní listinu, kterou vydalo c. a k. ministerstvo železnic ve Vídni. Ta ukládala soukromé Jablonecké společnosti pouličních drah a elektráren vystavět a provozovat jednokolejnou trať v délce 23,618 kilometrů. Práce na stavbě trati začaly v roce 1898. První vozy vyjely na trať ve středu 7. února 1900 z dnešního Mírového náměstí k nádraží v Rychnově. Koncese kromě přepravy cestujících opravňovala akciovou společnost provozovat také dopravu nákladů a zboží. Klasická nákladní doprava byla zahájena na metrovém rozchodu 5. září 1900 a čtyři roky nato přibyla ještě pravidelná doprava poštovní. Poštovní vozy rozvážely zásilky z nádražní pošty v Rychnově a obyvatelé mohli na znamení ve všech pravidelných zastávkách vkládat ofrankované listovní zásilky do schránek na bocích vozových skříní.
Na trati se také střídaly osobní i nákladní soupravy. V Rychnově se náklad překládal z vlaku a z tehdejší doby tu dodnes zbyly části některých sloupů. Z trati do Janova vedly také četné vlečky do blízkých továren, kde se náklad skládal.
„Nejzachovalejší památka na tramvajovou nákladní dopravu dodnes stojí ve Vrkoslavicích naproti bývalému pivovaru. Chmel nebo uhlí se tu pomocí vývěv překládal z nákladních tramvajových vlečných vozů a putoval po rampě do pivovaru. Řada lidí celou stavbu mylně pokládá za bývalou pomocnou vozovnu,“ upozornil Tomáš Krebs, znalec historie tratě z libereckého dopravního podniku.
„V době největší slávy jezdilo v Jablonci dvaatřicet motorových a čtrnáct vlečných vozů,“ připomněl Tomáš Krebs.
Lístek z Jablonce až do Bruselu či do Paříže
Pro osobní dopravu fungovaly dvě trati. Trať linky číslo 1 vedla z Rychnova přes Jablonec, Mšeno do Janova, číslo dvě z Pasek přes jablonecké centrum k Brandlu, později byla přesměrována k hlavnímu nádraží. Trať zvlášť postavená pro nákladní dopravu vedla z Brandlu a u Ostrého rohu se napojovala na janovskou trať. Tratě na Janov a Paseky se příčně křížily před jabloneckou radnicí na dnešním Mírovém náměstí. Tady také stávala čekárna. V ní si cestující mohli mezi lety 1900 až 1926 zakoupit kombinovanou jízdenku. Platila na tramvaj i vlak a dostat se tak na ni mohli do Vídně, Paříže nebo Bruselu. „Z dnešního pohledu to tehdy byla úžasná věc, jednalo se vlastně o tarifní integraci, o které se léta uvažuje,“ doplnil Tomáš Krebs.
Tehdejší dopravní podnik se mohl pochlubit nebývalým stoupáním tratě. V dnešní Lidické ulici to bylo 108,5 promile, což znamenalo nejstrmější trať v monarchii. „Primát drží Jablonec také díky tomu, že jako první na našem území měly motorové vozy zakryté plošiny kvůli náročným klimatickým podmínkám. Řidiči něco podobného do té doby neznali. Vozy pro cestující už samozřejmě zakryté byly, existovaly ale i letní varianty,“ zmínil Krebs.
Za socialismu ale pokládali tramvajovou dopravu za drahou. Už v roce 1962 se připravovala racionalizace v podobě zrušení průvodčích, zjednosměrnění vozů a vybudování smyček, ale zachování se nepodařilo. Trať oficiálně přestala fungovat v březnu 1965.
***
* Tramvaje z Jablonce
jak šel čas
7. 2. 1900 zahájení provozu v úseku Jablonec - Rychnov nádraží
02. 04. 1900 – Lípová ulice/divadlo - náměstí – náměstí Boženy Němcové
10. 05. 1900 – Lípová ulice/divadlo – dolní nádraží/Brandl
12. 05. 1900 - náměstí - Rýnovice, pošta
05. 09. 1900 - Rýnovice, pošta - Janov
05. 09. 1900 - nákladní trať: dolní nádraží/Brandl - Rýnovice
27. 09. 1900 - Nádražní – hlavní nádraží
01. 09. 1904 - náměstí Boženy Němcové - Paseky

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

tranvaje

(petr, 16. 9. 2009 0:09)

Potřeboval bych prosím informaci,kdy naposledy jela tranvajkolem Jabloneckého pivovaru. Děkuji

Věznice Rynovice odsuozeny

(petr, 8. 10. 2007 13:03)

Chtela bych vědět jak je na tom zdravotně a chci podat stížnost na Dušana Tancoše není možné aby napadal bezbraní lide

Tramvaj Rychnov-Jablonec-Janov

(Vašek, 7. 4. 2007 16:46)

Používal jsem ji v roce 1958 v zimě. Bylo to rychlé spojení motorovým vozem z nádraží V Rychnově na náměstí v Jablonci. Na každý rychlík čekala tramvaj. Líbila se mi cesta přes Kokonín s dílnami místních sklářů a skleněnými tyčemi a koulemi na zahradkách. Škoda této skvělé dopravy. Byla to ekologická, spolehlivá a levná doprava.

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA