Jdi na obsah Jdi na menu
 


Chvála starých sedaček

19. 3. 2007
  • Datum: 19.3.2007
  • Autor: Jan Pirk
  • Zdroj: Mladá fronta DNES
  • Rubrika: Praha
  • Strana: 02

Nedávno jsem vstoupil do tramvaje a k mému milému překvapení šlo o vůz, který ještě nebyl renovován a byly zde staré „dobré“ plastové židle. S chutí jsem si sedl, židle mě příjemně hřála do míst, jak říkal klasik českého humoru Jan Werich, „kde záda ztrácejí své slušné jméno“, otevřel jsem noviny a spokojeně si četl. V posledních letech dochází k renovaci vozového parku pražského Dopravního podniku, což je jistě chvályhodná věc. Staré plastové sedačky jsou vyměňovány za nové „chlupaté“. Řada lidí včetně mě se tomu diví. V době, kdy hygienické předpisy jsou tak přísné, že guláš, i když všichni víme, že je nejlepší druhý den ohřívaný, nesmí být v restauracích déle než tři hodiny, je povoleno nahrazovat podstatně levnější sedačky s hladkým, dobře udržovatelným povrchem za látkové. Když vidím, jak do nich usedají stavební dělníci, kteří se vracejí umazaní z právě skončené směny, nemám chuť si umazat své oblečení a raději stojím. To ani nemluvím o situaci, kdy v takové pohodlné židli spokojeně pochrupává bezdomovec, jehož zápach se šíří tak, že jeho okolí ve vozu je zcela prázdné. Neumím si ani představit, jaká „zoologická zahrada“ po něm zůstane v potahu sedadla.
Nedivím se, že tyto sedačky dostaly lidový název „zablešené“.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA