Rychlodráha, či metro?
- Datum: 1.6.2007
- Autor: ONDŘEJ JAHELKA
- Zdroj: Mladá fronta DNES
- Rubrika: Střední Čechy
- Strana: 01
Centrum Prahy–Kladno. Cestující si budou vybírat, jestli s přestupem, nebo bez. Je to paradox. V době, kdy pražský magistrát slíbil, že protáhne metro až na Ruzyň, se znovu začíná mluvit o dalším velkém projektu – rychlodráze z Prahy do Kladna. A tak se zdá, že cestující si budou moci vybírat: buď pojedou z Masarykova nádraží bez přestupu, nebo do vlaku nasednou v Ruzyni, kam se dopraví po nové trase metra.
Mezi centrem a Ruzyní by tak měly pendlovat hned dvě dráhy – jedna podzemní, druhá povrchová.
Zatímco pražský primátor Pavel Bém dává přednost metru, středočeský hejtman Petr Bendl je pro obě varianty – metro i vlak.
„Metro významně odlehčí dopravní zátěži Prahy 6 a umožní i funkci příměstské dopravy,“ obhajuje Bém podzemní dráhu. Pražská zastupitelka Petra Kolínská (Strana zelených) fandí vlaku. Její argumenty? Rychlost, pohodlí pro cestující, kteří nemusí přestupovat na Ruzyni, náklady.
„Vlaková souprava pojme až 620 cestujících, kteří se mohou posadit, metro má kapacitu 450 osob. Navíc jich zhruba polovina musí stát,“ upozorňuje Kolínská.
Vlak podle ní nabízí větší komfort – jsou zde úložné prostory, toalety, cestující si mohou připlatit za první třídu. Zelení proto navrhují, aby metro končilo na Petřinách a dál už vedl pouze vlak.
Středočeský hejtman Bendl má ale jiný názor. „Potřeba je metro i vlak,“ zdůrazňuje. Podle něj je nutné zajistit co největší obslužnost. „Vlak by navíc mohl řešit i některé sociální problémy Kladenska,“ poznamenává. Dopravní odborník František Lehovec si myslí, že stavět metro a zároveň k němu paralelní železnici je zbytečné. Dal by přednost metru. „Nabízí větší hustotu stanic a kratší intervaly. V případě Ruzyně by se železnice měla podřídit metru,“ říká Lehovec.
Rychlodráha má spojit Prahu s Kladnem, odkud každý den do hlavního města míří dvacet tisíc lidí. Když přijedou autem, musí ho nechávat až na stanici metra Hradčanská nebo Dejvická, záchytné parkoviště chybí. Jízda autobusem do centra se zase často hodně protáhne kvůli kolonám.
„Podotkl bych také, že vlak má větší šanci na získání peněz z Evropské unie. V zásadě jsou ale potřeba obě varianty dopravy,“ uvádí středočeský hejtman Petr Bendl.
K finanční otázce Kolínská připomíná: „Cena dopravních staveb pro příměstskou železnici se pohybuje kolem 70 milionů korun za kilometr, stejný úsek podzemky stojí tři miliardy.“ Stavba rychlodráhy Praha–Kladno měla začít už před devíti lety, tenkrát však projekt zablokovala Praha 6. Radní odmítli, aby přes území klidné městské části vedla dvoukolejná trať. Druhý začátek – rok 2006 – také nevyšel. Nynější návrh počítá s tím, že dělníci během tří let zmodernizují trať na Ruzyň (na železnici se napojí i nová část letiště) a dál směrem na Kladno.
„Ve městě děláme kroky k tomu, abychom modernizaci tratě umožnili,“ zdůraznil náměstek kladenského primátora Miroslav Bernášek.
Zájem o co nejrychlejší vybudování vlakového spojení s Prahou potvrdil i primátor města Kladna Dan Jiránek.
„Předběžně už jsme odsouhlasili prodej městských pozemků kolem současné trati potřebných ke zřízení druhé koleje, která umožní zvýšení rychlosti vlaků,“ uvedl primátor Jiránek. Ty by podle studie mohly v některých místech jezdit rychlostí až 120 kilometrů za hodinu, takže by cesta z Ruzyně na konečnou v Kladně-Ostrovci měla trvat pouhou čtvrthodinu. Podobně postupuje i Středočeský kraj při přípravě staveb, které přijdou do styku s modernizovanou tratí. Nyní kraj například připravuje rekonstrukci silničního mostu mezi Kladnem a Rozdělovem. Teď je na tahu Praha 6. Pokud na rychlodráhu kývne a podaří se získat všechna povolení, stavba začne v roce 2010 a skončí o tři roky později.